Posvátná geometrie Prahy

Čtení na víkend - Příklady posvátné geometrie Prahy

Pražské románské rotundy, vytvářející kříž, zaměřený vůči Slunci

Praha, město mágů, alchymistů a zasvěcenců. Podivuhodné sídlo, o němž se vypráví, že spočívá na hranici dvou realit a je skutečným prahem, vstupní branou do jiné dimenze. Zní to neuvěřitelně, ale úplně první stavby zde byly postaveny tak, aby svou polohou a vlastnostmi umožnily přestup mezi světy.

Okultní spisovatel Gustav Meyrink se hned na několika místech zmiňuje o tajném mystickém bratrstvu Sat Bhai. To působilo v indickém městě Prajága, odkud v 7. století vyslalo skupinu mnichů, aby po celém světě hledali místo, kde lze překročit práh. Aby pátrali po výjimečném kousku země, kde za určitých okolností neplatí fyzikální zákony, a díky tomu lze opustit naší realitu a vstoupit do absolutního „jinde“. Mniši tuto anomálií prý nalezli na břehu Vltavy a podle přesně daných pravidel založili město.

Nelze popřít, že mnohé české a indické reálie si jsou až podezřele podobné. Čeština nemá s žádným neslovanským jazykem tolik společných slov jako se sanskrtem. Obdobné jsou jí mnohé zvyky a obyčeje, o kterých se dočtete v jiných zdrojích.

Čím byla pahorkatina na řece Vltavě tak výjimečná, že se Sat Bhaiové usadili zrovna zde? Jaká anomálie je přiměla postavit tu první stavby podle přesně daných pravidel? Nazvali své nové město Prajága, což znamená obětiště, nejen jako vzpomínka na svůj první domov, ale i proto, že Praha je obětovaná Slunci? Dá se říci, že je sluncem doslova ukřižovaná!

Pět nejstarších románských staveb matky měst bylo zbudováno tak, aby jejich spojnice vytvářely kříž, který přesně kopíruje slunovratové linie. Nad rotundou svatého Longina vychází o zimním slunovratu. Na protější straně této linie, nad katedrálou svatého Víta, původně malou rotundou, zapadá o letním slunovratu a v obou případech prochází nad rotundou svatého Kříže. Ta své jméno nemá nadarmo. Právě přes ní se s hlavní slunovratovou linií kolmo kříží další. Jeden její konec představuje původně románský kostel svatého Klimenta, nad nímž slunce vychází o letním slunovratu. Protilehlou stranu ohraničoval dnes už zbouraný románský kostelík svatého Filipa a Jakuba, který stál za řekou, v místě dnešního Arbesova náměstí na Smíchově. Slunce tam zapadá o zimním slunovratu.

Vzdálenost vzdušnou čarou mezi svatovítskou bazilikou a rotundou sv.Longina je přesně 2 400 metrů. A stejná vzdálenost dělí kostel svatého Klimenta od filipojakubské rotundy na Smíchově. Více informací o tomto a dalších příkladech posvátné geometrie Prahy se dočtete například zde: www.myty.cz Románské rotundy a slunovratové linie.

Tento článek vyšel lednovém čísle roku 2020 časopisu „ČD pro Vás“