AŽ nebo TEĎ?

AŽ tohle udělám, pak se odměním. AŽ se stane tohle, tak se odměním. AŽ bude víkend, potom se odměním. AŽ, PAK, TAK, POTOM. Těmito slovy si tvoříme své kauzální světy. Do našich životů nemůže vstoupit nic bez příčiny. A přitom, ruku na srdce - cokoliv důležitého se nám v životě stalo, většinou to byla „náhoda“…

To mě může čert vzít! Dřu jako kůň a přitom jsou kolem mě lidé, vysmátí sedíc před hospodou, tváříc se spokojeně. Tváří se tak už mnoho let. A já vím proč! Dělají mi to naschvál. Aby mě naštvali. Jsou to lidé, kteří, když chtějí jít do hospody, tak jsou TEĎ. Když si chtějí odpočinout, tak to udělají HNED. A to nejlepší na závěr. Přesto, že vůbec nedřou a nezajišťují se pro svou budoucnost, přicházejí jim do jejich životů události, které jim zajišťují, že jsou stále spokojení. Tohle přeci nemá s kauzalitou nic společného! Ty jejich nekauzální světy mě rozčilují. Jdu radši dělat něco „užitečného“ ;-)