Je pro nás čas opravdu jen lineární?
Ne, nemyslím si. Myslím si, že se čas, pro mnohé z nás, skládá z Fraktálů. To znamená z jednoduchých, neustále dokola se opakujících a na sebe navazujících situací (našich úkolů):
1. Pokud v našich úkolech uspějeme, jdeme v čase dál. Postupujeme do dalších úrovní. Zde dostáváme nové úkoly. Zdá se nám, že čas plyne lineárně.
2. Pokud z našich úkolů utečeme, dostáváme, nově, do svých životů úkoly stejné. Časový Fraktál si tak zopakujeme. To se nám opakuje tak dlouho, až v našich úkolech uspějeme. Do té doby prožíváme stále stejné úkoly. Zdá se nám, že čas se opakuje.
3. Pokud z našich úkolů neutečeme, ale nic s nimi neděláme, pak pro nás čas neplyne. Stojíme na místě. Uvízli jsme. Jsme mrtví - za živa. Zdá se nám, že čas se zastavil.
Každý tedy vnímáme čas jinak. Dle toho, jak se nám daří plnit naše úkoly. My jsme Ti, co určují, jak se chová náš čas. Pomalu, rychle, plynule, ve smyčkách, vůbec...
Přeji, ať Vám čas plyne lineárně!
Tomáš
PS: Zjistěte si to sami - příroda je plná Fraktálů. Proč by měl být čas výjimkou?
