Chování člověka ve skupině?!

Každý člověk zastává své životní hodnoty. Mezi nejvyšší hodnoty člověka patří morálka, soucit a svědomí.

Každá skupina lidí zastává určité hodnoty. Je to dynamické prostředí, které se neustále vyvíjí. Člen si sotva uvědomí, že hodnoty "jeho" skupiny jsou po čase o dost jiné než jeho životní hodnoty...


Člověk ve skupině může přestat jednat morálně. Může snadno přestat soucítit s těmi, kteří do dané skupiny nepatří. Svou morálku nahrazuje požadavky „Skupiny“. Odpovědnost jedince je nahrazena kolektivní odpovědností. Členové skupiny jednají „zaslepeně“, dle příkazů.


Pokud budete hledat viníky z jakýchkoliv hrůzných období lidstva, vždy na ni narazíte. Na kolektivní odpovědnost. Ať zkoumáte sebe-lépe, žádného konkrétního viníka dané situace nenajdete!


Tento fenomén, který jsme nedávno všichni prožili, popisuje dobře Hannah Arendtová ve svém díle: „Eichmann v Jeruzalémě“.


Eichmann byl, podle Hannah Arendtové, docela obyčejný člověk a přes hrůzné činy, jež vykonal, nebyl žádné kruté monstrum, nýbrž spořádaný otec rodiny, nenápaditý a výkonný úředník. Eichmann totiž sám sebe chápal jako úředníka, který má důsledně plnit své povinnosti a rozkazy - a nic víc. Hrůzy způsobené jeho jednáním byly důsledkem toho, že se jako „pouhý úředník“ zřekl vlastního svědomí, své morální autonomie. Eichmann o svých činech nepřemýšlel ani nepochyboval - prostě plnil příkazy shora...


Arendtová ve svém díle poukázala na to, že se člověk může stát zločincem, aniž by si to připustil.


Pozn.: Adolf Eichmann byl hlavním organizátorem Hitlerova „konečného řešení židovské otázky“.


Featured Posts
Posts are coming soon
Stay tuned...
Recent Posts
Archive
Search By Tags
No tags yet.
Follow Us
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square