Innovative Projects

 

2020 - still: Psycho-hygiene workshops for managers

2016 - still: "Golden Flower" Corporate Meditation for improving corporate perception and feeling. More info: See page: "Golden Flower" 
2015: "Corporate Energy and Management" Corporate Meditation for improving corporate perception and feeling
2014: "A man and a woman live together and work together" Promoting cooperation between men and women in corporate management
2013 - 2015: ICA Centers worldwide Project to support the expansion of Czech companies abroad
2010 - still: "Community ICA" Project to promote cooperation between entrepreneurs and owners of small Czech companies

Životní_role_Orientace_v_terapeutických_
Posilování psychických sil manažerů_nabí
Syndrom vyhoření_Pozvánka na workshop.jp

ICA UNIVERZITA - WORKSHOP PSYCHO-HYGIENA PRO MANAŽERY - TÉMA: TRANSPERSONÁLNÍ PSYCHOLOGIE & PSYCHOSPIRITUÁLNÍ KRIZE

1. Transpersonální prostor je rozšířená mapa lidské psýché o transpersonální rovinu. Jde o vyšší stupeň vědomí jednotlivce. Zaměření se na Transpersonální prostor je revolucí v oblasti zkoumání lidského vědomí. Jde o vnitřní transformaci člověka. Jde o rozšířenou perspektivu našeho pohledu. Jde o vědomé rozšiřování svých vlastních možností. Oblasti, ze kterých se nové impulzy vynořují, můžeme chápat jako kolektivní vědomí.

2. V transpersonálním prostoru jsme schopni umožňovat působení silám, které se nachází mimo běžně naladěné individualizované vědomí jednotlivce. Transpersonální síly působí skrze či prostřednictvím jednotlivce a ovlivňují jeho vědomou aktivitu.

3. Transpersonální procesy jsou procesy v přesahování obvyklého prožívání Já, např. v dramatických prožitcích smrti a znovuzrození, mytologických a archetypálních fenoménech, inkarnačních vzpomínkách, zážitcích vnímání sebe sama mimo tělo, dále výskyt synchronicit a mimosmyslového vnímání, intenzivních energetických fenoménů, které jsou obvykle nazývány probuzením Kundalini. Dále sem patří stavy mystického sjednocení nebo identifikace s kosmickým vědomím. Vnitřní zážitek spojený s prožitím transpersonálního procesu.   

                                                                                                                               

4. Transpersonální psychologie systematizuje mimořádné stavy vědomí, které jsou v jiných kulturách vysoce oceňovány, ale v kultuře západní jsou často zaměňovány s duševním onemocněním.

5. Psychospirituální krize /PSK/ je krize duchovního vývoje člověka. Jedná se o epizody neobvyklých zkušeností, zahrnující změny vědomí, ve kterých je patrný přesah obvyklých hranic definice vlastního Já, tj. posun k transpersonálním zážitkům. Člověk má schopnost nahlížet na tento stav jako na vnitřní psychologický proces a přistupovat k němu jako k takovému.  20 až 25% lidí, kteří jsou diagnostikováni jako psychotici, prožívají ve skutečnosti psychospirituální krizi. Jejich vnitřní proměny jsou tak náročné a rychlé, že se pro ně život v běžné realitě stává obtížný. Jejich zkušenost se proměňuje v krizi.

6. Psychospirituální krize je stav, při němž se proces duchovního růstu a změn stává chaotickým a nezvladatelným. Průchod tímto stavem je velice obtížný, až děsivý, uvnitř je však skryt léčivý potenciál, při kterém dochází ke změnám v osobnosti a k posunu člověka na vyšší úroveň vědomí. Člověk má schopnost nahlížet na tento stav jako na vnitřní psychologický proces a přistupovat k němu jako k takovému.

7. Psychospirituální krize zahrnuje: prekognice, tj. fenomény jako předvídání budoucnosti, věštění, telepatické zážitky, poltergeist fenomény tj. kontakt s duchy. Patří sem také zkušenost, kterou C.G.Jung popsal jako synchronicitu, neboli "smysluplnou koincidenci dvou nebo více událostí, přičemž se jedná o něco jiného než o náhodnou pravděpodobnost". Probuzení Kundalini. Šamanská cesta - Inicializační krize. Aktivace centrálního archetypu jako cesta k probuzení. Psychické otevření, otevření mimosmyslového vnímání. Karmické vzorce nebo vzpomínky na minulé životy. Posedlost - zkušenost, při níž člověk prožívá svoji mimiku, gesta, hlas jako patřící někomu jinému. Channeling - jedna z forem intuice. Intuice je mentální proces, při němž dostáváme informace do mysli přímo. Zážitek jednoty s něčím, co nás přesahuje. Zážitky blízkosti smrti. Zážitky setkání s UFO.

8. Psychospirituální krize je obtížný proces transformace, kdy se jedinec odevzdává transpersonální síle božského Soucitu, aby konala skrze něj. Psychospirituální krizi vnímat jako transformační proces. Důležité je vyvinout schopnosti pozitivního přerámování.

 

9. Rituály a cvičení, jejichž důležitým smyslem je povzbuzení a dosažení duchovního růstu

10. Touha po přesahování sama sebe, potřebu hledání vnitřního rozvoje a zkoumání přesahu sama sebe.

11. Potřeba uspokojení duchovního nasycení. Naplňováním této potřeby znovu obnovujeme vztah se zapomenutými částmi sebe samého.

12. Otázky vybízející ke zkoumání hranic definice sama sebe. Pro své zkoumání potřebujeme bezpečí. Můžeme mít obavy z odsouzení a z nepřijetí. Chceme nalézt hledisko, úhel pohledu, ve kterém naše nové zážitky budou přijaty jako něco, co má nejen pro ně, ale i pro naslouchajícího průvodce hodnotu. Hledáme takovou interakci, která našim zážitkům požehná jako hodnotným a dovolí nám tak, abychom je mohli přijmout jako součást našich lidských zkušeností, jako součást našeho rozšířeného Já.

13. Mimořádné stavy vědomí je řadu fenoménů od „zážitků“ po psychotické příznaky.

Jazyk osobních zkušeností při líčení zážitků a zkušeností mimořádného stavu vědomí.

14. Psychóza nebo psychospirituální krize? Při práci s klientem se předpokládá kapacita potřebná pro vytvoření terapeuticko-pracovního vztahu a udržení možnosti spolupráce. Předpokládá se zachování schopnosti pohledu na proces, ať je sebedramatičtější, jako na léčivý. Schopnost přijmout pomoc a důvěřovat je kritérium, které vylučuje klienty s těžšími paranoidními stavy, perzekučními bludy a halucinacemi a ty, kteří používají konstantně mechanismus projekce, exteriorizace a acting-out. Rovněž jsou vyloučeni klienti s organickým poškozením mozku. Kritérium přiměřeného fungování před krizí předpokládá nepřítomnost vážné psychiatrické historie. Předpokládá se nepřítomnost sebedestruktivních myšlenek a tendencí, nebo pokud je klient má, schopnost o nich mluvit a akceptovat bezpečnostní opatření.

15. Když se nahromadí příliš mnoho nezpracovaného materiálu, kolabuje soudržná funkce Já, a pokud není člověk veden k tomu, aby prožitky internalizoval, může snadno dojít k tomu, že je začne promítat do druhých. Ve strukturované situaci, jako je psychoterapeutický vztah, je možno tento proces vidět jako vnitřní drama a začít objevovat jeho vnitřní jádro.

16. Proces inflace - nafouknutí Já. Já se nejprve s obrazy a procesy aktivovanými v nevědomí identifikuje. Místo toho, aby jedinec prožívající aktivaci centrálního archetypu konstatoval např. " v mém vnitřním světě se objevil obraz představující hrdinu, krále, vykupitele" cítí se "být" tímto hrdinou, králem, vykupitelem. Objevení nových schopností se odrazí na zvýšeném sebevědomí. Možnost změny vnímání se stane potravou pro Já a pozornost může být odvedena od duchovního vývoje jinam. To je past, do které se lze chytit.

17. Proces obnovy přivádí člověka na cestu osobního rozvoje. Je to cesta plnějšího uplatnění vlastního hlubšího potenciálu. Psychospirituální krize nastartovala léčivý proces.

18. Na našem postoji často velmi záleží. Pracujeme-li se zážitkem jako s realitou, může vést k rozpoznání opakujících se elementů, které jsou jakousi výzvou k řešení. Dobrou pomůckou v této práci je koncepce tzv. coex (kondenzované zkušenosti = experience), tj. zážitků, které se mohou vyskytovat v různých podobách v biografické, perinatální i transpersonální části mapy vědomí.

ICA UNIVERZITA - WORKSHOP PSYCHO-HYGIENA PRO MANAŽERY - TÉMA: LOGOTERAPIE & SYNDROM VYHOŘENÍ 

1. Syndrom vyhoření je trápení generované ztrátou existenciálního významu. Člověk dosahuje existenciálního smyslu prostřednictvím pocitů vnitřního naplnění. Vnitřní naplnění dává člověku sílu a vytrvalost, aby prošel únavou a vyčerpáním, zejména pokud si také udržuje pocit svobody a vysoké sebeúcty.

2. Existenciální vakuum je ztráta životních zájmů, nedostatek iniciativy a proaktivity, což může vést k hlubokým pocitům nesmyslnosti. Syndrom vyhoření lze považovat za projev existenciálního vakua.

3. Z pohledu logoterapie a existenciální analýzy lidé se syndromem vyhoření vykonávají činnosti a zabývají se úkoly a povinnostmi, vůči nimž necítí existenční význam. Nezažívají osobní uspokojení. Místo toho zažívají syndrom vyhoření, který lze definovat jako „poruchu pohody způsobenou nedostatkem naplnění“.

4. Existenciálně frustrovaní lidé se snaží uspokojit pouze své vnitřní potřeby a pohony (chtíč, potřebu moci atd.)

5. Zapojit se do smysluplných činností, které jdou nad rámec čistého uspokojení našich fyzických nebo psychologických potřeb. Frankl pojmenoval tyto fundamentálně lidské kapacity jako „sebe-vzdálenost“ a „sebe-transcendence“. Schopnost sebe-transcendence (nazývaná také duchovní) umožňuje člověku interagovat se světem mimo sebe a je vnímána jako v podstatě lidská, dávající konečný smysl života.

6. Existenciální naplnění označuje prožívání života plného smyslu a účelu a který vyvolává psychickou pohodu. Existenciální naplnění lze definovat jako „životní účel, jehož cílem je dosáhnout naplnění svého životního poslání.

7. Život a dílo nelze oddělit - je to jedna entita.

8. V dnešním světě lidé hledají smysl a naplnění svých potřeb například v komunitním životě, ale velmi často i v práci. To je potenciální zdroj jejich frustrace a zklamání, protože jejich očekávání ohledně toho, co jejich zaměstnání může poskytnout, byla příliš vysoká a nerealistická. Tento faktor může také přispět ke zvýšení syndromu vyhoření spolu s rostoucím pracovním stresem a vyššími nároky všech organizačních a sociálních „zúčastněných stran“ (klienti, pacienti, manažeři, akcionáři atd.)

9. Vyhoření často pramení z rozdílu mezi tím, kdo jsme a tím, co děláme. Tento rozdíl představuje často erozi hodnot, důstojnosti, ducha a vůle - erozi lidské duše.

10. Náš nevyužitý potenciál. Je možné odvolat se k těmto nevyužitým silám?

11. Nové pohledy a postoje. Nové způsoby jednání a prožívání.

12. Být zapojený ve svém životě. Život je úkol pro sebe a pro příčiny druhých.

13. Převzít odpovědnost a kontrolu nad svými životy. Kdo jsem? Proč a za jakým účelem jsem zde?

14. Obrátit pohled směrem k volným kapacitám, ve kterých mám možnost se se svým osudem vyrovnat.

15. Sám sebe transcendovat, abych přesáhl daleko za sebe a své vlastní potřeby.

16. Člověk je schopen změnit své utrpení v lidský výkon tím, že svému utrpení dá smysl a najde v tom útěchu; ba i dokonce, že právě trpící člověk umí pro své okolí vyzařovat více útěchy než jiní.

17. Mobilizací vzdorné síly ducha získáváme sílu pro odstranění překážek a k vyřešení těžkostí.

18. Žít tu zdravou část.

19. Modulace postoje.

20. Lidskost.

21. Místnost, která je po staletí zatemněna může být okamžitě osvětlena, vpustíme-li do ní světlo, ale ne tehdy, když se pokusíme vyhnat temnotu. Vpustit do mysli světlo lidského ducha.

22. Psychicky zdravý člověk totiž není ten, který nemá žádné problémy, ale ten, který tyto problémy redukuje na osudově nutné a zabývá se především těmi životními úkoly, které nějakým způsobem přesahují jeho vlastní já.

23. Paradoxní intence má ukázat klientovi, jaké duchovní síly v něm dřímají.

24. Dereflexe umožní klientovi, aby poznal, o co více je v životě hodnot než vlastní já s jeho slabostmi.

25. Sokratický rozhovor rozvíjení témat pomocí moderované diskuze.

26. Kdo pochopil, kde je ho třeba, tomu také přibydou síly, které potřebuje ke zvládnutí svého úkolu.

27. V jakékoliv, i zdánlivě sebebeznadějnější situaci můžeme, korekturou svého postoje, zodpovědně utvářet svůj život.

28. Silná vůle a vnitřní síla.

29. Objevit, co v nás de facto dříme a čeká na probuzení, aby podpořilo zdravé a nově se vyvíjející síly.

30. Zprůsvitnit ony duchovní síly, které jsou jako jediné schopny garantovat psychické zdraví a výkonnost v nejširším slova smyslu.

31. Kde končí věda, tam musí nastoupit lidskost, a za hranicemi pochopení musí cestu k bližnímu najít láska.

32. Nikdo, kdo si je plně vědom své povinnosti, kterou musí z vnitřního přesvědčení splnit, neztratí svou životní sílu; naopak najde ještě sílu pro jiné.

33. Aby se podnítilo vnitřní zrání.

34. Kdo se cítí být spolutvůrcem osudu, nemůže být osudem přemožen.​​

35. Přeměnit své utrpení v lidský výkon.

36. V člověku působí silná přitažlivá síla, já transpersonálních životních obsahů.

37. Nic nemá tak zesilující účinek jako změna.

38. Identifikovat životní oblasti, které jsou v mé moci a podléhají mé vůli.

ICA UNIVERZITA - WORKSHOP PSYCHO-HYGIENA PRO MANAŽERY - TÉMA: TAO & Dnešní výzvy v oblasti vedení lidí 

1. Skutečný vůdce nikdy neuspěchává běh věcí.

2. Moudrý Vůdce si všímá toho, co se děje.

3. Osvícený vůdce pracuje pro druhé. Tím, že je nesobecký pozdvihuje vůdce sám sebe.

4. Protože vůdce na své lidi nevyvíjí nátlak, jeho lidé nekladou žádný odpor.

5. Moudrý vůdce připraví vše pro dobrou práci a pak nechá i ostatní, aby měli svůj podíl.

6. Pamatuj, že ty podporuješ proces ostatních lidí. Není to Tvůj proces. Nezasahuj do toho.

7. Nemáš-li důvěru v proces ostatních, ani oni nebudou mít důvěru k tobě.

8. Jedinou prací vůdce je podporovat proces a vyjasňovat konflikty.

9. Moudrý vůdce slouží ostatním.

10. Veškerá moc a účinnost pochází z toho, že konáme v souladu s principy.

11. Vůdce učí více pouhým bytím.

12. Skupina potřebuje vůdce, aby ji vedl a podporoval. Vůdce potřebuje lidi, s kterými by spolupracoval a kterým by oddaně sloužil.

13. Ten, kdo vede skupinu nesobecky a harmonicky, bude růst a vytrvá.

14. Soustředění na jednoduchý princip je nejsilnější schopností vůdce.

15. Jsou-li mé cíle jasné, pak je snadno dosáhnu.

16. Nauč se věci vidět z různých stran, pozpátku, hlavou dolů, co je uvnitř – venku a co je venku - uvnitř.

17. Tam, kde je řád, nezbývá mnoho vykonat.

18. Přesvědčivé vůdcovství je záležitostí schopnosti být si vědom toho, co se děje ve skupině a postupovat v souladu s tím.

19. Tvým úkolem je podporovat a osvětlovat to, CO se děje a JAK se to děje. Proces (co-bych měl dělat) a Princip (jak-se věci-dějí).

20. Moudrý vůdce vytváří klima (prostor) pro skupinu. Skupina se rozvíjí přirozeným procesem. Je sebe regulující.

21. Pomáhat tomu, co se právě děje, je mnohem účinnější než se snažit násilím udělat něco, o čem se domníváme, že by se mělo stát.

22. Vibrace členů skupiny jsou tvůrčí a vedou, vůdce je pouze následuje.

23. Úkolem vůdce je být si VĚDOM procesu členů skupiny, potřebou členů skupiny je, aby je někdo přijímal a aby jim někdo věnoval pozornost.

 

​​24. Dobré vedení spočívá v motivaci lidí na nejvyšší stupeň tím, že jim dává možnosti, ne povinnosti.

25. Vůdce nechává záležitosti vyvíjet se přirozenou cestou.

26. Chování vůdce je založeno na porozumění tomu, jak fungují protiklady a cykly. Účinné jednání se vždy zdá být zpátečnické.

 

27. Vůdce napomáhá i ostatním k jejich vlastním úspěchům.

28. Je zákonem, že vše, co je tekuté, měkké a poddajné, přemůže to, co je tvrdé a nepohnuté.

ICA UNIVERZITA - WORKSHOP PSYCHO-HYGIENA PRO MANAŽERY - TÉMA: Životní role - Popis

1. Matka a Oběť

 

Matka, obecně spojována s výživou, péčí a bezvýhradnou láskou. Rozpoznáním Matky ve vašem nitru (bez ohledu na pohlaví) si uvědomíte, že si dokážete sami zajistit veškeré tělesné a emotivní bezpečí, které potřebujete. Prakticky tuto schopnost můžete rozvíjet tím, že se začnete starat o dítě uvnitř vás, své domácí prostředí budete udržovat bezpečné a uklidňující, čas od času se sami k sobě zachováte mateřsky a v afirmacích se přihlásíte k tomu, že není nic, co byste – sami nebo s pomocí druhých – nemohli zvládnout.

 

Oběť. Pokud máte pocit, že jste oběť, stáváte se zranitelným, neuspokojeným, a proto nezakotveným, neboť každé zklamání, odloučení či ztrátu chápete jako událost, již nemůžete ovládat ani změnit. Podvědomě se možná dodnes pokládáte za dítě, které nemůže vstát a samo se nakrmit, a tak musí spoléhat na druhé.

2. Císař a Mučedník

 

Císař Lidé mající radost z fyzické existence a zároveň jí respektují. Milují hojnost a pohodu, vysokou úroveň potěšení. Uvědomují si, co si zaslouží, hlavně mít se dobře, užívat si pohodlí, jídla a určitou míru luxusu. Nejsou moc duchovně založení a ve fyzickém světě se cítí dobře a těší se z dobrého života.

 

Role těch, kdo všemu, co je na životě dobrého, umožňují začlenit se do jejich každodenní zkušenosti. Jsou to magnetické osobnosti, jejichž společnost každého těší, na rozdíl od mučedníků, kteří navozují pocity viny. Tito jedinci nemusí vždy žít život plný kouzel, jde jen o to, že při střetu s náročnou situací v ní nacházejí pozitivní příležitosti k růstu a rozvoji. Spolu s lícem rádi přijmou i rub s vědomím, že život je plný světlých i tmavých odstínů, kladných i záporných prvků, dobrého i zlého. Pro císaře tohoto světa je velmi důležité uspokojovat vlastní touhy. Život podle nich oplývá dary a oni si stejně jako kdokoli jiný zasluhují svůj podíl na kráse a odměnách, které je obklopují.

 

Mučedník Sami se připravují o jednoduchá potěšení. Mají pocit, že byli ošizeni, ochuzeni, o to, co je v životě dobré a tak se trestají tím, že si zakazují pohodu, teplo, pohodlí, po čem touží. Mají v sobě hodně viny, kterou promítají do ostatních a tím je nutí, aby tím též trpěli.

 

Oproti Oběti je u Mučedníka méně pravděpodobné, že bude svůj život plný utrpení (nebo to, co tak vnímá) přisuzovat vnějším příčinám, ale obě skupiny sdílejí názor, že si nic lepšího nezasluhují. Mučednictví zahrnuje pád do jámy sebelítosti bez jakékoli motivace k odstranění negativních postojů, které k této situací přispívají. Životy Mučedníků jsou zaplaveny pocity nedostatku, skýtajícím oprávnění k tomu, aby své názory a chování neměnili: ve světě prostě není dost štěstí pro všechny – a oni si vytáhli špatný los. A tak pobrekávají a stěžují si, ale nic nepodniknou. Místo aktivní touhy po změně a vývoji dávají přednost pasivnímu přijímání života. Pokud matky neberou náležitý ohled na osobní potřeby a touhy, často se z nich stanou mučedníci.

 

3. Bojovník a Sluha

 

Bojovník Silná osobnost s naprosto jasným vědomím svého "Já. Ví kým je sám v sobě i ve vztahu se světem. Jeho vědomé Já není nabubřelé ani slabé. Má vnitřní sílu a odolnost, aby dovedl své sny do realizace/skutečnosti. Má výdrž zvládnout, jak fyzicky náročné životní zkoušky, tak emočně. To samé se týká výzev. Je-li třeba, bojuje pro vítězství, lásku a slávu Boží.

 

Sluha Člověk, co má smysl pro osobní identitu ukotvenou ve vnějším světě, hledající potvrzení sebe samého u druhých. Velmi těžce pracuje na tom, aby ho druzí uznávali. Sabotuje sám sebe, tím že svou sílu dává ostatním. Nechává na nich, aby oni určili kdo a kým je a co má dělat. Energii ztrácí tím, že se snaží všem zavděčit pro uznání, které sám sobě nedokáže dát.

 

Tato role není tak disfunkční jako Oběť a Mučedník (archetypy prvních dvou čaker), ale i on navazuje na témata nedostatku uznání a odměny. Sluhové jsou poddajní a přijímají závislost na druhých, čímž jim předávají zodpovědnost za své štěstí. Pokud jsou milováni, podkládají za příčinu to, co dělají, nikoli to, co jsou. Podvědomě proto vyhledávají vztahy, které tento dojem posilují. Sluha se může dostat pod vliv manipulativních, dominantních partnerů (kteří se vůči němu často dopouštějí násilí a urážek) anebo kolegů v zaměstnání, pro které snad ovladatelný a nevýrazný Sluha představuje palivo pro pocit vlastní důležitosti. Vnější uznání, po kterém nevolníci zoufale touží, se bohužel nedostavuje – neboť podmínkou je, abychom se naučili vážit si sebe samých a ctít se. Je nutno potlačit vnitřní elegii “Nejsem hoden” a nahradit ji hlasem skutečného pocitu vlastní hodnoty.

 

4. Milenec a Herec

 

Milenec Má schopnost milovat bezvýhradně. Takoví lidé nepotřebují, aby je druzí udržovali nad vodou, otevřou svá srdce a sdílejí své sebepřijetí s druhými. Tito štědří lidé se bez mentálních zábran upřímně nabízejí druhým, protože vědí, že jádro jejich bytí je spolehlivě zabezpečeno. Jsou ve stálém kontaktu s vlastními emocemi, a tak k osobním vztahům přistupují uvolněněji, s vědomím toho, že odpuštění a soucit, které jejich disfunkční protějšky vyžadují od druhých, mohou kdykoli získat z vlastního nitra.

 

Milenec Středem bytí tohoto člověka je pevně zakořeněn v srdci. Miluje zásadně bezpodmínečně. Dává teplo a přijetí a tím druhým léčí ta zatvrdlá a schoulená místa. Vyzařuje laskavost, teplo a přijímá všechno a všechny. Jeho láska sjednocuje a zahrnuje ty, kteří stojí mimo. Uvědomuje si, že milovat znamená žít a proto všechny miluje. Potkáte-li takového člověka ve svém životě, pak vám život změní.

 

Herec Tito lidé maskují osobní zranění tím, že si hrají na “zamilované” – což je velmi odlišná zkušenost od skutečné lásky k druhému. Rozvíjejí teoretický, mozkový přístup, aniž by do vztahu vkládali srdce a duši.

 

Herec Láska těchto lidí zahrnuje spoustu podmínek. Je tedy podmínečná. Mají své představy o tom, koho a jak milovat a proč. Jakmile se někdo dostane mimo hranice jeho představ, tak mu svou lásku neprojeví. Tito lidé milují omezeným způsobem a přesně tak, jak byl on sám milován - s posuzováním, s předsudky, kritickým přístupem, k tomu, co nezapadá do rámce jeho pohledů na věc. Ovlivněných pohledů. Miluje spíš podobu toho, jak taková láska vypadá, než aby jí skutečně cítil a proto se jeho vztahy často rozpadají a brzo končí. Nerozvíjejí schopnost udržet lásku ve svém srdci.

 

5. Komunikátor a Tiché dítě

 

Komunikátor Člověk, který žije v plné integritě. Tito lidé říkají pravdu, jak nejlépe umí. Jsou schopni vyjádřit veškeré své pocity slovy a hájit svá přesvědčení. Umějí říci NE, když je potřeba a jejich slovům se dá věřit.

 

Tiché dítě Jde o člověka, který potlačil svou schopnost vyjádřit se. A to buď z důvodu strachu a nebo studu. Skrývá své pocity a není spojen se svou vyšší pravdou. Neumí říci NE, ale jen ANO, i když si NE myslí.

 

6. Moudrý člověk a Intelektuál

 

Moudrý člověk Tento člověk pěstuje svou moudrost. Tito lidé nabízejí to nejlepší ze sebe, aby mohli pomoci ostatním. Povzbuzují druhé, aby se věnovali duchovním záležitostem a fyzickým dobrodružstvím a vedou nás k tomu, abychom pro sebe činili prospěšná a zdravá rozhodnutí. Žijí podle principů vesmíru a věří, že život je provede více či méně úspěšnými obdobími života.

 

Intelektuál Tito lidé se staví jen z racionálních a analytických myšlení, aniž by do toho zahrnuli emoční a duchovní stránku života. Málokdy se na situace dívají z celkového pohledu a jejich rozhledy jsou omezeny, protože věří jen obecně užívaným myšlenkám/předsudkům/zevšeobecňování. Je velmi odsuzující a kritický v pohledu na věc, situaci.

 

7. Nosič poznání a Sobec

 

Nosič poznání Člověk, který si uvědomuje, kým je. Uvědomuje si, že jím proudí božská síla a ztotožňují se s ní jako se základní podstatou své bytosti. Nechává život, aby jím proudil a pohyboval jím a unášel ho stále hlouběji do čirého vědomí.

 

Sobec Je člověk, který si myslí, že pouze úsilí a snaha je ponese životem. Věří ve svou oddělenost od celistvosti, a že jen jejich úsilí a snaha určují výsledek jeho života.

Firemní instrukce_Vizuál_02.png